Cyanóza, čili modrání (či modrofialovění) kůže a sliznic, která se objevuje při nedostatečném okysličení krve. Nosičem kyslíku je hemoglobin, který se nachází v červených krvinkách. Cyanóza vzniká tehdy, když množství hemoglobinu s uvolněným kyslíkem, tzv. redukovaný hemoglobin přesáhne v krvi hladinu nad 50g/l. Klinicky to představuje pokles saturace pod 80%.

Pozor, pro vznik cyanózy není důležité jaký je poměr mezi redukovaným hemoglobinem a hemoglobinem s kyslíkem, ale jaké je celkové množství redukovaného hemoglobinu. Právě proto nejsou namodralí chudokrevní, ale ti, jež mají naopak zmnožené červené krvinky. Modré zbarvení je nejvíc viditelné tam, kde je nejméně pigmentované, tenké a bohatě prokrvené. Jde tedy o rty, nos, uši, tváře, nehtová lůžka prstů a ústní sliznice. Na vzniku cyanózy se pak dále podílí stupeň saturace hemoglobinu kyslíkem, kvalitativní změny hemoglobinu a stav cirkulace.

Příčiny vzniku cyanózy

Cyanóza vzniká z celé řady důvodů. Zmodrat můžete tehdy, pakliže se „škrábete“ do vysokých nadmořských výšek, ale také tehdy, když máte nějaké zdravotní problémy. S cyanózou je spojeno například srdeční selhání, srdeční vady, snížená ventilace plic, rozedma plic, plicní embolie, chronická obstrukční choroba, bronchiektázie, plicní hypertenze, šok, otrava krve a sepse. Cyanóza může představovat i změnu cévního uspořádání, který má za následek rozvoj paličkovitých prstů.

Typy cyanózy

Centrální cyanóza

Centrální typ cyanózy postihuje rovnoměrně kůži celého těla, a to i na sliznicích. Typické pro ni také je, že kůže je stále teplá. Tato cyanóza vzniká při nedostatečném okysličování tepenné krve v plících. Při plicní hypertenzi a při pravolevém srdečním zkratu mají horní končetiny normální zabarvení, zatímco dolní končetiny jsou namodralé. Do této skupiny patří i cyanóza ve velkých výškách, ale také při vrozených srdečních vadách, kdy dochází k míšení žilní krve s tepenným.

Periferní cyanóza

Periferní cyanóza se objevuje na konečných částech končetin (konečky prstů). Může ji způsobit vystavení velkému chladu, u novorozenců pár hodin po narození, kde není ani patologická. Mezi závažné periferní cyanózy patří ty způsobené kardiogenním šokem.

Diagnostika

Stanovení diagnózy je velice důležité. Diagnostika se zaměřuje na dýchací a kardiovaskulární systém. Provádí se rozbor krve, rtg. plic a hrudníku,  EKG, fyziologické vyšetření, změření saturace a krevního tlaku. Velmi důležité je zjištění, zda nemocný netrpí i nějakou chorobou srdečního a plicního onemocnění, má k zmodrání kůže sklony anebo je v kontaktu s některými chemikáliemi a plyny.

Léčba cyanózy

Léčba cyanózy se odvíjí od příčiny jejího vzniku. V zásadě se okamžitě pacientovi podá kyslík, případně se podpoří jeho špatná ventilace. Při mírných potížích se podává kyselina askorbová a u periferní cyanózy se daná oblast zahřívá.

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *