Plicní hypertenze ztělesňuje abnormalitu, pro niž je typický vysoký krevní tlak v plicním oběhu. Za plicní hypertenzi se považuje stav, kdy je v této oblasti zvýšen tlak v plícnici nad 25 mmHg.  Pozor,  plicní hypertenze nepředstavuje chorobu, ale příznak, který se objevuje u celé řady onemocnění.

Co je plicní hypertenze

Plicní hypertenze následně zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plícnici do levé poloviny srdce. Dlouho trvající neléčený vysoký tlak v plícnici vyčerpává pravou komoru. Levá a celý organismus však dostává méně krve, která je i hůře okysličena. Tento stav pak samozřejmě nezůstane bez následků. Bohužel umí probíhat dlouho skrytě. Náhodně se objeví jen zřídka. Často se tak stane, že je diagnóza stanovena až za několik let.

Projevy plicní hypertenze

Objevuje se únava, celková slabost, dušnost a závratě. Stav doprovází i mdloby, otoky kotníků nebo dolních končetin, bolest na hrudi, zrychlený tep, bušení na hrudi, paličkové prsty, namodralé rty a kůže. Pokročilé stádium je navíc typické, že se projevy objeví i v klidu. Stav je tak obtěžující, že nemocného nakonec připoutá na lůžko.

Příčiny vzniku plicní hypertenze

Nemoc často vzniká při onemocnění levé poloviny srdce (ICHS anebo onemocnění srdečních chlopní), dále se plicní hypertenze může objevit v důsledku opakovaných ucpání plicní cirkulace při plicních embolizacích či při  plicníchonemocněních (chronický zánět průdušek). Faktem, ale také je, že ne vždy se musí příčina zjistit. V takových případech je potom plicní hypertenze označena za primární. Tento typ plicní hypertenze se objevuje jen velmi zřídkavě.

Diagnostika plicní hypertenze

Lékaři se snaží vyloučit přítomnost plicní hypertenze, odhalit působení faktorů, které potíže mohou způsobit, a dále zjistit, jak pracuje srdce a plíce. Základem je vytvoření rodinné i osobní anamnézy a také fyziologické vyšetření. Pak následuje řada dalších vyšetření.

EKG, krevní odběry, saturace krve, rtg. srdce a plic, plicní scintigrafie, CT, ECHO, spirometrie a srdeční katetrizace.

Léčba

Léčba se liší podle toho, co plicní hypertenzi vyvolalo. U sekundární hypertenze je zapotřebí odstranit prvotní příčinu, která jej vyvolala. Při poškození chlopní jde o operace chlopní, revaskularizaci srdečního svalu při ICHS. Léčba může být i farmakologická, kdy se podávají antikoagulancia, diuretika, blokátory endotelových receptorů a inhibitorů. V pokročilých stádiích, když už léčba selhává, je možná transplantace srdce a plic. Lidé s touto diagnózou si musí hlídat váhu, a pokud dojde ke zvýšení o 1,5 kilogramu, ihned kontaktujte svého lékaři. Nesmíte zvedat závaží těžší než 5 kilo. Preventivně působí očkování proti chřipce, nekuřte, nepijte a neužívejte bez vědomí lékaře. Krajně rizikové je i těhotenství. Bohužel, pakliže se tento problém objeví, nemá řešení (není vyléčitelný). Lékaři pouze zmírňují příznaky.

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>