Srdeční selhání ztělesňuje stav, při němž je poškozena čerpací funkce srdce. Srdce pak není schopné zabezpečit dostatečný výdej krve k uspokojení potřeb organizmu. Zásobování kyslíkem a živinami je tudíž nedostatečné. To se nejprve projeví při zátěži. Srdeční selhání může vzniknout náhle, nebo se může rozvíjet pozvolna (chronické).

Projevy srdečního selhání

Zadržování tekutin představuje zcela typický projev a je obranným mechanismem, kterým se organismus snaží udržet úroveň krevního oběhu. Mezi další projevy patří také únava, dušnost a otoky končetin.

Na to, jak se projevuje srdeční selhání má mocný vliv skutečnost, zda se jedná o srdeční selhání pravé nebo levé komory.  Obecně jsou však přítomny:

  • Noční časté močení
  • Pokles krevního tlaku
  • Poruchy intelektu
  • Pokles jaterní funkce, zhoršená detoxikace
  • Meteorismus
  • Nechutenství
  • Zvýšená náplň krčních žil
  • Zvětšení jater a další…

Co způsobuje srdeční selhání

Zdravotních potíží, které mohou způsobit selhání srdce je mnoho. Levostranné selhání způsobené poruchou kontraktility má obvykle na svědomí ICHS, kardiomyopatie, zánět srdečního svalu, amyloidóza a sarkoidóza. Selhání z nadměrného objemového zatížení pak vyvolá aortální a mitrální insuficience, zkratové vady nebo chronické renální selhání. Nadměrné tlakové zatížení má na svědomí aortální stenóza, obstrukční kardiomyopatie, arteriální hypertenze. Za poruchou plnění levé komory stojí konstriktivní perikarditida nebo mitrální stenóza. Srdce může selhat i z důvodu anémie, thyreotoxikózy nebo těhotenství. Za selháním srdce se může skrývat užívání alkoholu a některých  léků. Pravostranné selhání srdce může způsobit stejně jako u levostranné kardiomyopatie. ICHS a zánět srdečního svalu, a dále jej způsobuje i pulmonální insuficience, plicní hypertenze, perikarditida, stenóza chlopně anebo akutní plicní embolie.

Diagnostika

Pro odhalení diagnózy je zapotřebí vytvořit v prvé řadě anamnézu a v té druhé provést fyzikální vyšetření. Ze zobrazovacích vyšetření je tu pak echo, skiagram hrudníku, laboratorní vyšetření krve, EKG a každodenní kontroly tělesné hmotnosti.

Léčba

Akutní levostranné selhávání se zaměřuje na správné polohování, kdy je horní část těla ve zvýšené poloze, podává se kyslík, dávají se kodeinová antitusika (i morfin), digoxin a antiarytmika. V této fázi se podávají i diuretika, vazodilatancia a beta-blokátory.

Chronické selhávání je možno řešit také řadou léčiv. Pro stimulaci srdečního stahu se užívají kardiotonika, pro snížení srdeční potřeby kyslíku beta-blokátory, pro roztažení cév vazodilatacia, diuretika. Užívají se i léky s okamžitým účinkem jako adrenalin. Důležitá jsou rovněž i režimová a dietní opatření jako snížení tělesné hmotnosti, omezení fyzické aktivity, strava s omezením soli, abstinence alkoholu a kouření. V té nejhorší fázi dochází k chirurgické a přístrojové léčbě. Tou nejkrajnější možností je transplantace srdce.

Prognóza

Průměrná doba přežití po diagnostikování je u žen 5,4 roku a u mužů 3,2 roku. 

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>