Synkopa představuje obrannou reakci organismu na určitý zdravotní stav. Samotná synkopa život neohrožuje a obvykle není ani nebezpečná, jestliže se však často opakuje, je zřejmým symbolem nějakého vážnějšího onemocnění. Někteří lékaři synkopu nepovažují za příznak, ale samotnou nemoc.

Co je synkopa?

Synkopa, čili mdloba, případně kolaps, je krátkodobá ztráta vědomí s následnou spontánní úpravou. Typické pro ni je, že vede k pádu (u něhož si může člověk ublížit). K nápravě obvykle dojde během několika desítek vteřin až minut. Postižený si tento stav nepamatuje. Tento stav může vznikat z celé řady důvodů. Nejčastější příčinou synkopy je snížený krevní průtok mozkem (a s ním spojené snížené okysličení mozkové tkáně). Mdlobu může vyvolat i úlek, duševní otřes, tělesný šok – postříkání studenou vodou. Věděli jste, že ji prodělá za život až 30% lidí ve věku okolo 16 let?

Příčiny synkopy

Synkopa vzniká důsledkem přechodného snížení prokrvení mozku v oblastech, jež kontrolují vědomí. Jakákoliv porucha celkového prokrvení mozku proto může vést k synkopě. V reálu jde nejčastěji o snížený přítok krve do srdce při nervové poruše srdce a cév. Méně často za to může pokles tlaku při průtoku srdcem anebo v důsledku srdečních arytmií. Vzácně za tento stav může postižení cév zásobujících horní končetinu a mozek. Přesněji se jedná o synkopy způsobené reflexními mechanismy spojené s nepřiměřeným roztažením cév, nízkým pulzem anebo kombinací obou stavů. Další příčinou jsou aortální stenózy, supraventrikulární tachyarytmie a ortostatická hypotenze. Na synkopu má vliv také věk, užívání léků, ischemická choroba srdeční, arytmie (pulz okolo 30 úderů za minutu anebo naopak 150 – 180 za minutu), kardyomyopatie, vrozené a získané srdeční vady a cerebrovaskulární onemocnění. Také byste měli vědět, že řada stavů může synkopu připomínat, jde například o epilepsii, hypoglykémii nebo otravu. Rozlišit tyto stavy od skutečných synkop je velmi důležité.

Typy synkopy

Srdeční synkopa – vyvolává ji nejčastěji porucha rytmu. Zpomalený rytmus se objevuje ponejvíce u starých lidí na podkladě nedokrvení nebo zjizvení převodního srdečního systému. Způsobit ji mohou i některé léky (digitalis, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů).

Obstrukční synkopa – zúžení srdeční chlopně, mitrální nebo plicní chlopně. Projeví se obvykle při zvýšené fyzické zátěži.

Neurokardiogenní synkopa – má různé spouštěcí mechanismy.

Vasovagální synkopa – Tato synkopa se objevuje nejčastěji u mladých lidí a je podmíněna nadměrnou aktivací receptorů bloudivého nervu, který ovlivňuje srdeční a cévní systém. Objevuje se nejvíce ve stoje, méně v sedě a nikdy vleže. Vzniká po dlouhém stání, po emočním vypětí, stresu, strachu, nedostatku vzduchu, bolesti, vyčerpání, vedru, dehydrataci, přejedení, alkoholu …

Ortostatická synkopa se objevuje ihned po postavení, méně často po posazení. Souvisí se špatným fungováním vegetativního nervového systému. Sklon ke vzniku jsou podobné jako u vasovagální synkopy.

Syndrom karotického sinu je synkopa, která se objeví po stlačení tepny na krku a trápí obvykle jedince starší 55 let.

Celou řadu synkop způsobuje bloudivý nerv – ta vzniká pak třeba při polknutí, v noci při močení anebo vyprazdňování anebo zvracení.

Metabolická synkopa vzniká díky poruše látkové přeměny.

Hyperventilační synkopa vzniká při nepřirozeně hlubokém dýchání na podkladě snížené kyselosti vnitřního prostředí a z nadměrného množství kysličníku uhličitého. Mozkové cévy se zúží, průtok krve mozkem se sníží a vyvolává to synkopu.

I synkopě se dá předejít

Někteří lidé umí synkopu ovládat a umí jí předejít. Poznají, kdy přichází, a proto se jí snaží zabránit (lehnou si, posadí se, dají hlavu mezi kolena). Srdci se tím ulehčí, mozek se prokrví a mdloba se nedostaví.  Bohužel více lidí to ovládat neumí, a tak se kácí k zemi.

Podružné projevy synkopy

Synkopa se dá předpovědět podle několika příznaků – bledosti, nevolnosti, pocení, snížené anebo zvýšené srdeční frekvence, sníženého krevního tlaku. Těsně před kolapsem se objevuje problém se zrakem (zatmění nebo jiskřičky) nebo se sluchem (neslyší anebo se objevuje šelest).

První pomoc u synkopy

Když někdo omdlí, tak první, co byste měli udělat, je zvednout mu nohy. Pomoci mohou i studené obklady na čelo, dále rozepněte knoflíčky u krku, případně povolte kravatu a zajistěte přístup čerstvého vzduchu. V případě, že se omdlený neprobere do 5 minut, volejte rychlou záchrannou službu. Po probrání by se postižený neměl pokoušet hned vstát. Postavit se může až za 10 minut, a to opatrně a pomalu. Pokud to nejde, tak to nejde, ještě nechte ležet a za dalších 10 minut zkuste znova. Pokud se stav často opakuje, navštivte lékaře.

Diagnostika

Vyšetření u synkop je důležité z důvodu odhalení kardiovaskulárního onemocnění anebo plicního poškození. Vyšetřují se i nervy. Nemocný absolvuje EKG, echo srdce, měří se krevní tlak, poslechově se kontroluje srdce a plíce, dává se Holter, pacient absolvuje zátěžové EKG a provádí se také i test na nakloněné rovině.

Léčba synkopy

Léčba synkopy se samozřejmě odvíjí od její příčiny. Ne vždy je však odstranitelná, pokud však je, řeší se odstraněním a náhradou zúžené mitrální chlopně, voperování kardiostimulátoru, náprava vrozených srdečních vad a nechybí ani edukace. Poučení je důležité tam, kde není možná náprava. Pacient by měl pochopit, proč k synkopám u něj dochází, co mdloby vyvolává, jak jim předcházet anebo jak se je zkusit naučit ovládat. Často nemocným pomáhá zvýšený příjem tekutin a soli. Někdy mohou pomoci i léky, které stahují cévy a zvyšují tlak anebo naopak tlumí nadměrnou aktivitu srdce a cév.

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *