Vzduchové embolie se lidé bojí, když mají zavedenou kanylu, přitom jim však větší riziko jejího vzniku hrozí za zcela jiných okolností. V současné době jsou totiž již baleny ve speciálních vacích, které těmto komplikacím předcházejí.

Co je vzduchová embolie

Vzduchová embolie představuje akutní zdravotní problém, kdy do krevního řečiště vnikne více než 20 ml vzduchu. Tento jev může poškodit nejen plíce, ale jakýkoliv orgán na plicním a systémovém oběhu. Smrtelné množství se uvádí 100 ml, ale zabít může i mnohem méně vzduchu.

 Ještě více nebezpečná než vzduchová embolizace je ale obtížně stlačitelný dusík, který se velmi špatně vstřebává a může v těle doopravdy způsobit „velkou paseku“. V případě, že takové bublinky vniknou do koronárního mozku, můžou způsobit nevratné a zničující ložiskové výpadky.

Kdy hrozí vznik vzduchové embolie

Vzduchová embolie nejčastěji vzniká při císařském řezu, kdy je hned několik možností, aby k tomu mohlo dojít. Vzniknout ale může i u spontánního porodu, kdy rodička v druhé době porodní nadechne do plic co největší množství vzduchu a usilovně pak tlačí. Nitrohrudní přetlak se promítne do plic, kde mohou vzniknout mikrotraumata, kudy poškozenými alveolami vnikne vzduch do kapilár a tudy se vzduch dostane do levého srdce.  Dále k vzduchové embolizaci může dojít při úrazech krku a hlavy anebo jako komplikace při operacích v této oblasti. Nejvíce rizikovou je přitom operace štítnice nebo zadní jámy lební.

Příznaky vzduchové embolie

 Vzduchová embolie, která se dostane do mozku, se projevuje okamžitou ztrátou vědomí a často se u ní objevují i křeče. Známkou může být i mozková mrtvice. Vzduchová embolie srdce způsobí infarkt, který doprovází bolest na hrudi a dušnost. Při poslechu srdce je slyšitelný zvuk podobný mlýnskému kolu. U plicní vzduchové embolie se objevuje dušnost a také i charakteristické poslechové fenomény. Kromě toho jsou pro vzduchovou embolii typické i další příznaky, jako cyanóza (zmodrání a zblednutí), neklid, porucha vědomí, hyperaktivita. Objevují se i slabosti a bolesti určitých svalových skupin, které po několika hodinách pozvolna odeznějí.

Diagnostika

Vzduchovou embolii můžete detekovat jícnovou echokardiografií, EKG vyšetřením.

Léčba vzduchové embolie

V případě, že se jedná o rodičku, musí se šetrně. Jakmile se tato věc stane a jde o plicní embolii nebo embolii pravé komory, poloha ženy se snižuje do tzv. Trendelenburgovy polohy, kdy se pacientova pánev zvedne nad úroveň hlavy.  Podává se kyslík a do těla se dodají dvě dávky bronchodilatancia s dávkovacího spreje. Dále se pak do žíly aplikuje 40 mg papaverin, a pak infuze 100 ml 0,9% roztoku NaCl se 100 – 300 mg pentoxifylinu. V těch nejhorších případech se zavádí centrální žilní katetr, kudy se vzduch lékaři snaží odsát. Úspěšnost je cca 40%. Jestliže dojde k embolizaci arteriálního řečiště, nebo při paradoxní embolii se podává nitroglycerin, po něm opět papaverin a pentoxifylin. Pomoci může i hyperbarická komora. 

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>