Plicní embolie každý rok v České republice postihne cca 10 000 lidí, přičemž riziko úmrtí je vysoké (30%). U mnoha případů navíc zůstane bohužel i nerozpoznána. Většinou postihuje lidi nad 60 let, ale díky modernímu stylu života (antikoncepce, dlouhému cestování, obezitě, nedostatku pohybu, práci, u níž se dlouhodobě stojí anebo sedí) embolizace narůstá i v mnohem mladších ročnících. Dnes dokonce není ani neobvyklá i u mladých ročníků.

Příčiny plicní embolie

Původ plicní embolie je velmi úzce svázán s trombózou žil dolních končetin (až z 85% ji totiž trombóza dolních končetin způsobuje).

Plicní embolie vzniká ucpáním plicního oběhu (zcela anebo částečně) krevní sraženinou (trombem), který se sem dostal po uvolnění z jiné části těla (obvykle se jedná právě o dolní končetiny). Embolizace plic se však může stát i uvolněným vmetkem z jiné části těla, a také k tomu může dojít i u doposud zdravého člověka. U zdravého člověka pak za plicní embolií často může výskyt rizikových faktorů. Věděli, jste, že embolie plic nemusí být pokaždé způsobena krevní sraženinou, ale i vzduchovou bublinou anebo plodovou vodou? Tyto embolie jsou ale naštěstí poměrně vzácné.

Rizikové faktory vzniku plicní embolie

Rizikovými faktory v současné době není pouze věk nad 60 let, ale mnoho dalších. Rizikem vzniku plicní embolie je rovněž těhotenství, antikoncepce, Leidenská mutace, obezita, nedostatek pohybu, poruchy koagulačního systému, hyperhomocysteinémie, stavy po úrazech a operacích, déle trvající nehybnost dolních končetin (dlouhodobé ležení, dlouhodobé stání, dlouhodobé sezení – práce, letadlo, jízda autem). Významným rizikem představuje i plicní embolie vyvolána nádory a metastázemi.

Příznaky plicní embolie

To, jak se plicní embolie projevuje, záleží na tom, jak velké procento plicního oběhu vmetek uzavře a jak rychlým procesem k tomu dojde. Pakliže při vskutku rychlém uzávěru plicního oběhu dojde k „odříznutí“ velké části plic, způsobí to náhlé přetížení pravé poloviny srdce, které pak nezvládne pumpovat proti prudce zvýšenému tlaku, čímž dojde k náhlému srdečnímu selhání. Zjednodušeně řečeno dochází k náhlému úmrtí. Nejvíce k takovému úmrtí přitom dochází právě v letadle anebo za volantem, kdy se dotyčný příliš dlouho nepohybuje.

V jiných případech, i když dojde k rychlému uzávěru plicního řečiště, k smrti nedochází, ale objevují se klasické příznaky pro plicní embolii a těmi jsou: bolest na hrudi, zhoršující se při nádechu, bolest mezi lopatkami, suchý kašel, klidová dušnost a horečka. Nemocný v tomto stavu může vykašlávat i krev. Pozor, v případě, že tato embolie přejde v zápal plic, prognóza se razantně zhoršuje (riziko úmrtí narůstá). V případě, že plicní embolie nevzniká rychle, ale pomalu, bývá sice nejméně nebezpečná, ale také dokáže může nejvíce klame a mate odborníky. U mužů tento typ embolie velmi rádo kamufluje infarkt myokardu. V některých případech zpočátku embolii nemocný nemusí dokonce ani vnímat, až se znenáhla objeví dušnost při námaze a začne člověku selhávat srdce.

Diagnostika plicní embolie

Při podezření na plicní embolii se provádí tato vyšetření:

  • Vytvoření anamnézy
  • Fyziologické vyšetření
  • Změření krevního tlaku
  • Změření tělesné teploty
  • Sonografie (doppler) dolních končetin
  • EKG
  • Základní krevní odběry, včetně D-dimery a srážlivosti krve
  • Nejdůležitějším vyšetřením je však CT s kontrastem
  • Rtg. srdce a plic
  • Echo
  • Plicní scintigrafie
  • Angiografie
  • MRI

První pomoc

Ihned zavolat rychlou záchrannou pomoc. Při zástavě proveďte okamžitou srdeční masáž s dýcháním z úst do úst.

Léčba

Podávání kyslíku. Léky, které mají za úkol prodloužit srážlivost, zamezit vzniku dalším trombům a působit i na stávající tromby (heparin, fraxiparin a jim podobné). Ve vážných případech je vhodné užít streptokinázu, která se snaží tromb přímo rozpustit. Po stabilizaci se pak přechází na tabletkovou formu a užívá se ponejvíce Warfarin.

Prevence

Ne všechno jde u této choroby ovlivnit, něco však přece jen pro sebe udělat můžete. Bude to možná znít jako odrhovačka, ale nekuřte, více se hýbejte a zhubněte. Buďte na pozoru obzvláště tam, kde se v rodině již nějaké tromby a cévní onemocnění řešily, je zde jistá genetická predispozice. Informujte o tomto riziku i svého lékaře. Zapamatujte si také, že po jakékoliv operaci, sádrové fixaci dolní končetiny je důležité, abyste začali velmi rychle chodit. Při dlouhých cestách dělejte zastávky, v letadle vstaňte a projděte se.