Žilní trombóza, čili hluboký zánět žil, je civilizační chorobou přízračnou pro dnešní moderní dobu vyznačující se minimálním pohybem. V České republice žilní trombózou každý rok onemocní na 20 000 lidí, z nichž nakonec na komplikace tohoto onemocnění i 600 lidí zemře. Celkem děsivé číslo, nemyslíte? A ještě horší je to, že již dávno neplatí tvrzení, že se jedná o nemoc ponejvíce postihující nad 60 let. Dnes touto chorobou trpí i mladé ženy. Může za to přitom celá řada různých okolností. Nepodceňujte proto zánět žil, mohlo by to dopadnout fatálně.
Trombóza vzniká tehdy, když dojde k narušení cévní stěny, céva se zneprůchodní krevní sraženinou a krev tudy pak nemůže pořádně proudit, díky čemuž hledá cestu jinudy. Při této chorobě jsou poškozeny žíly v hlubokém systému, takže problém pouhým okem neuvidíte. Nejčastěji jsou trombózou postiženy dolní končetiny, ale ve své podstatě se může objevit kdekoliv.
Projevy trombózy
Mezi základní problémy nepatří otok, jak se mnozí domnívají, ale bolest v oblasti zánětu. Bolest je velmi silná a ještě více se zvyšuje při svěšení dolní končetiny a došlapu. Končetina je tuhá, zarudlá až modrofialová, svědí a u hlubokých trombóz může být i oteklá.
Příčiny vzniku hluboké žilní trombózy
Jak již bylo řečeno, za vznikem trombózy stojí zvýšená srážlivost krve, poškození stěny žil anebo zpomalení průtoku krve v žilách. Tyto stavy nastanou z různých důvodů. Žilní stěna může být poškozena následkem operace, opakovaných vpichů jehly, zaváděním katetrů anebo úrazem. Negativně na stěnu žil působí i kouření. Na srážlivost krve má pak významný vliv i genetická predispozice. Za zpomalení průtoku krve pak může životní styl, a dále i dlouhé stání, ležení, sezení v autě nebo v letadle, obezita či třeba nádor.
Diagnostika
Hluboký zánět žil se diagnostikuje sonografií žil. Dále se provádí základní odběry, plus odběry na krevní srážlivost a D-dimery. S diagnostikou může pomoci i CT s nitrožilním podáním kontrastní látky. Zapomenout nesmíme ani na důležité fyziologické vyšetření a vytvoření anamnézy.
Léčba trombózy
Po odhalení žilní trombózy je nařízen okamžitý klidový režim, kterou doprovází bandáž končetiny. Noha má být ve zvýšené poloze a pacientovi je rovněž podávána antikoagulační léčba. Antikoagulancia se zpočátku podávají injekčně a posléze se přechází na tabletkovou formu, ta pak přetrvává minimálně 6 měsíců, často ale i 12 měsíců a déle. V některých případech je možno užívat léky doživotně. Při užívání warfarinu je pak nutné i upravit stravu. Důležitým léčebným opatřením je i dostatečný přísun tekutin, analgetizace, podávání léků na zlepšení žilního návratu a studené obklady.
Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může skončit i smrtí.
