Zánět žil představuje velmi nepříjemný a hlavně bolestivý problém, které může mít i nedozírné následky. Nemoc je dnes už již civilizační a je typickým projevem rozvojovosti země. U nás v Česku postihne každý rok 25 000 – 40 000 lidí, což představuje asi 2%. Faktem ale také je, že na následky zánětu žil u nás zemře až 10 – 15% lidí. Takže to číslo musí být rozhodně vyšší. Zánět žil není radno podceňovat.
Co je zánět žil?
Zánět žil se objeví hned z několika důvodů. Zánět v žíle vzniká tehdy, když dojde k poškození žilní stěny nebo tehdy, když dojde ke zpomalení krevního toku v žilách. Zánět žil vzniká i tenkrát, když se z nějakého důvodu začne krev v žilách srážet. Zánět žil si ponejvíce spojujeme s dolními končetinami, ale ve skutečnosti se může objevit kdekoliv. Hospitalizované celkem často trápí i záněty horních končetin. Záněty žil dále rozdělujeme na povrchové (tromboflebitida) a hluboké (trombóza). Více nebezpečné záněty jsou samozřejmě ty hluboké.
Proč zánět žil nejvíce postihuje dolní končetiny?
Dolní končetiny to s námi nemají snadné, nejenže nás celý život nosí a my se k nim mnohdy chováme barbarsky, ale nemají to jednoduché ani s krevním systémem. Krev ze žil dolních končetin je vypuzována směrem k srdci pomocí svalové pumpy. Pro usnadnění tlaku krve k srdci mají žíly dolních končetin chlopně, které umožňují tlak jedním směrem bez toho, aby se krev vracela zpět. Jednosměrné chlopně dále mají spojovací žíly, které umožňují tok krve z povrchového systému do hlubokého a ne naopak.
Příčiny vzniku zánětu žil
Ke vzniku zánětu žil je důležité nejen zpomalení krevního toku, ale i poškození cévní stěny. Významný vliv na vznik onemcnění mají i rizikové faktory. Proces srážení krve mohou nastartovat různé chirurgické výkony, úrazy, křečové žíly, nádory anebo také i užívání hormonální antikoncepce. Stěnu cévy může poškodit i cigaretový kouř. Rizikem je i dlouhodobé upoutání na lůžko, znehybnění končetiny, dlouhé cestování autem či letadlem. Pozor, velmi rizikové je i dlouhé stání. Mezi další rizikové činitele patří i obezita, těhotenství, mrtvice, srdeční selhání, pooperační infekce. Oficiálně se říká, že největším rizikem vzniku je věk 50 – 60 let, ale z vlastní zkušenosti vím, že věk není rozhodující a v posledních letech se objevuje u mladších a mladších ročníků. Zajímavé také je, že až u 50% nemocných se nenalezne žádná jasná příčina, která by zánět žil mohla vyvolat.
Projevy zánětu žil
Mezi základní projevy patří hlavně silná bolestivost v oblasti zánětu. Bolest navíc graduje při svěšení končetiny. Dále se objevuje zarudnutí, které kopíruje postiženou žílu. Žíla je na pohmat tuhá. Oblast v místě zánětu je teplá. Otok končetiny se tu však nevyskytuje. Oblast je oteklá pouze v tom případě, když zánět vznikne na podkladě trombózy. Zánět, který vznikl na podkladě křečových žil, je velmi bolestivý a objevuje se i výrazné zarudnutí. Hluboká trombóza se často projevuje namodralým až profialovělým zbarvením kůže a také bolestivou chůzí, která nejvíce bolí při došlápnutí.
Diagnostika
Povrchový zánět žil rozpoznáte pouhýma očima. Hluboká však vidět není, ale velmi snadno a rychle ji odhalí ultrazvuk.
Léčba zánětu žil
Zánět žil je léčen podle toho, zda se jedná o povrchový zánět anebo hluboký zánět žil. Povrchový zánět se bandážuje, také je možné zvolit kompresní punčochy, dále se doporučuje pohyb, léky na žíly a případně se podávají i antibiotika. Pomoci také mohou i různé masti. Pakliže problém tkví v křečových žilách, léčba spočívá i v jejich odstranění. Léčba hluboké trombózy spočívá v podávání léků proti srážlivosti krve a bandážování. Zapomenout nesmíte ani na podávání léků proti bolesti. Nohu je nutné polohovat.